Co se od 1. 1. 2026 mění pro obchodní korporace v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob

06. 01. 2026

Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti rozsáhlá trestněprávní novela provedená zákonem č. 270/2025 Sb., která vedle trestního zákoníku a trestního řádu zasahuje také do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Pro obchodní korporace nejde o okrajovou změnu. Novela posiluje význam vnitřního nastavení společnosti, její compliance kultury a chování po vzniku problému; současně upravuje některé tresty a zavádí nové procesní možnosti pro specifické situace. 

První důležitá změna spočívá v tom, že zákon výslovně zvýrazňuje význam preventivních a nápravných opatření při rozhodování soudu o druhu trestu a jeho výměře. Nové znění § 14 akcentuje nejen povahu a závažnost činu a poměry právnické osoby, ale také to, zda má právnická osoba zaveden účinný soubor preventivních opatření směřujících k předcházení trestné činnosti, jak reagovala po činu, zda se účinně snažila nahradit škodu či odstranit jiné škodlivé následky a zda přijala nápravná opatření bránící opakování obdobného jednání. Výslovně se také zohledňuje, zda právnická osoba vykonává činnost strategického nebo obtížně nahraditelného významu pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Praktický dopad je zřejmý: kvalita interních procesů už není jen „dobrá firemní praxe“, ale faktor, který může zásadně ovlivnit výsledek trestní věci. 

Významnou změnou je i nová úprava peněžitého trestu v § 18. Novela stanoví, že denní sazba činí nejméně 1 000 Kč a nejvýše 2 000 000 Kč, přičemž soud při určení výše denní sazby zohlední majetkové poměry právnické osoby a přihlédne také k výši jejího čistého obratu za poslední ukončené účetní období, pokud jej lze zjistit. Pro obchodní korporace to znamená ještě výraznější vazbu mezi ekonomickou realitou společnosti a výslednou sankcí; zejména u podnikatelských subjektů bude důsledná evidence hospodářských údajů a jejich procesně promyšlená prezentace v řízení ještě důležitější než dosud. 

Novela dále upravuje některé tresty související s veřejnými zakázkami a veřejnou podporou. V ustanoveních § 21 a § 22 dochází ke zpřesnění formulací a ke zrušení dosavadních odstavců 2 a 3, což směřuje k přehlednější konstrukci těchto trestů. Pro společnosti, které se účastní zadávacích řízení nebo čerpají dotace, subvence či jiné formy veřejné podpory, zůstává klíčové to, že trestní odpovědnost může mít přímý dopad na jejich schopnost pokračovat v podnikání v regulovaném a veřejně financovaném segmentu trhu. 

Za pozornost stojí také změna § 24, která výrazně navyšuje číselné hodnoty rozhodné pro promlčení výkonu peněžitého trestu (nahrazení dosavadních hodnot 560, 380 a 200 novými hodnotami 5 475, 3 650 a 1 825). Současně je přijato přechodné ustanovení, podle něhož se promlčení výkonu peněžitého trestu uloženého podle dosavadní právní úpravy posuzuje podle znění účinného do 31. 12. 2025. Jinými slovy, novela v této části nepůsobí mechanicky zpětně na již uložené peněžité tresty; je třeba vždy rozlišit, podle jaké právní úpravy byl trest uložen. 

Prakticky zajímavou novinkou jsou nové instituty umožňující v určitých případech odložení věci nebo zastavení trestního stíhání právnické osoby, pokud je trestní reakce z hlediska poměrů právnické osoby neúčelná a lze považovat za dostačující postup směřující k jejímu zrušení s likvidací podle jiných právních předpisů. Zákon zde pracuje zejména se situací, kdy právnická osoba není schopna po dobu delší než jeden rok vykonávat činnost a další trestní stíhání by postrádalo smysl. Současně však výslovně pamatuje na procesní postavení poškozeného a navazuje tento postup povinností státního zastupitelství podat návrh na zrušení právnické osoby s likvidací. Pro praxi to znamená, že u fakticky nefunkčních či „prázdných“ společností se otevírá racionálnější procesní řešení, aniž by se zcela rezignovalo na veřejný zájem a ochranu poškozených. 

Další významná oblast novely směřuje k institutu podmíněného upuštění od trestního stíhání právnické osoby, včetně detailní úpravy zkušební doby, podmínek osvědčení, kontroly zavádění preventivních a nápravných opatření a role kontrolující osoby (auditor nebo advokát, resp. advokátní forma výkonu advokacie se specializací na tento typ kontroly). Tato část novely je z pohledu obchodních korporací mimořádně důležitá, protože vytváří procesní rámec pro „compliance-based“ řešení trestní věci, tedy řešení postavené na nápravě, kompenzaci a ověřitelné změně firemních procesů. Je však třeba zdůraznit, že právě tato ustanovení nenabyla účinnosti již k 1. 1. 2026, ale až k 1. 7. 2026. 

Novela obsahuje i další změny, které mohou mít na podnikatelskou sféru dopad spíše nepřímo, ale přesto nejsou zanedbatelné. Patří sem například terminologické zpřesnění v § 7 (doplnění partnerství vedle manželství) nebo úprava terminologie v § 22a ve vazbě na preventivní a nápravná opatření. Tyto změny samy o sobě obvykle nepředstavují zásadní strategický problém, ale zapadají do celkového trendu systematizace a většího důrazu na vnitřní nastavení právnické osoby. 

Z pohledu obchodních korporací je nejdůležitější praktický závěr ten, že trestní odpovědnost společnosti se ještě zřetelněji propojuje s kvalitou jejího řízení a dokumentovanou schopností předcházet rizikům. Nestačí mít formální interní směrnice „do šanonu“. Rozhodující bude, zda jsou preventivní opatření skutečně účinná, přiměřená velikosti a činnosti společnosti a zda firma umí prokázat, že po zjištění problému reagovala včas, konkrétně a věrohodně. Novela tím posouvá těžiště z čistě represivního pohledu více směrem k hodnocení reálné firemní kultury a schopnosti nápravy. 

Pro statutární orgány a vedení firem to v praxi znamená jediné: rok 2026 není vhodný pro odkládání revize compliance procesů. Vedle trestněprávní roviny totiž půjde často i o otázku obchodní kontinuity, reputace a schopnosti účastnit se veřejných zakázek nebo čerpat veřejnou podporu. Právě v tomto směru novela dopadá na obchodní korporace nejcitelněji. 

Všechny články