AI Act a podnikatelé: proč nestačí používat umělou inteligenci bez pravidel

16. 06. 2026

Umělá inteligence se v podnikání stala běžným pracovním nástrojem. Firmy ji využívají při marketingu, tvorbě textů, zákaznické podpoře, analýze dat, náboru zaměstnanců, interní administrativě i automatizaci rozhodovacích procesů. Právě proto je důležité sledovat evropské nařízení o umělé inteligenci, známé jako AI Act, které postupně zavádí pravidla pro vývojáře, poskytovatele i uživatele systémů umělé inteligence.

AI Act vychází z rizikového přístupu. Ne každé použití AI bude regulováno stejně. Řada běžných nástrojů bude spadat do kategorie minimálního nebo nízkého rizika, jiné systémy však mohou podléhat zvláštním požadavkům, zejména pokud zasahují do práv osob, bezpečnosti, zaměstnávání, vzdělávání, kritické infrastruktury nebo jiných citlivých oblastí. Pro podnikatele proto bude klíčové nejprve pochopit, k čemu AI ve firmě skutečně používají.

Z praktického hlediska se podnikatelé v nejbližší době setkají zejména s požadavky na transparentnost. AI Act počítá s tím, že člověk má být v určitých případech informován, že komunikuje se strojem, nikoli s člověkem. U generativní AI se současně řeší označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí, zejména pokud jde o deepfake obsah nebo texty určené k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Tato pravidla mají význam nejen pro technologické společnosti, ale také pro marketingové agentury, e-shopy, média, influencery a firmy, které používají AI při komunikaci se zákazníky.

Podstatné je také odlišit oficiální firemní používání AI od tzv. neřízeného používání zaměstnanci. Pokud zaměstnanci vkládají do veřejně dostupných AI nástrojů obchodní data, osobní údaje, smlouvy, interní dokumenty nebo informace o klientech, může vzniknout problém nejen z pohledu AI Actu, ale také z pohledu ochrany osobních údajů, obchodního tajemství, mlčenlivosti a smluvních závazků vůči obchodním partnerům.

Podnikatelé by proto neměli čekat až na okamžik, kdy se konkrétní povinnost začne přímo vymáhat. Praktickým prvním krokem je vytvoření interní politiky používání AI. Ta by měla určit, jaké nástroje lze ve firmě používat, jaká data do nich zaměstnanci nesmí vkládat, kdo odpovídá za kontrolu výstupů, kdy musí být obsah označen jako vytvořený nebo upravený AI a jak se bude postupovat u citlivých oblastí, například při náboru zaměstnanců nebo hodnocení zákazníků.

Zvláštní pozornost si zaslouží také odpovědnost za výstupy. Skutečnost, že text, obrázek, analýzu nebo doporučení vytvořila umělá inteligence, neznamená, že za ně firma nenese odpovědnost. Pokud podnikatel použije AI výstup v reklamě, obchodní nabídce, smluvní dokumentaci nebo komunikaci se zákazníkem, měl by jej kontrolovat stejně jako jakýkoli jiný firemní výstup. AI může být nástrojem, nikoli automatickou omluvou pro nepřesnost, klamavou informaci nebo porušení práv třetích osob.

Závěrem lze říci, že AI Act by podnikatelé neměli vnímat jako vzdálenou regulaci určenou pouze pro velké technologické společnosti. Již samotné běžné používání AI ve firmě vyvolává otázky transparentnosti, ochrany dat, odpovědnosti, autorských práv a vnitřní kontroly. Firmy, které si pravidla nastaví včas, mohou AI využívat efektivněji a bezpečněji. Firmy, které ji nechají používat zcela živelně, naopak riskují, že se z užitečného nástroje stane právní a reputační problém.

Všechny články