Novela soudního řádu správního od 1. 1. 2026: co se změnilo a proč to může být důležité i pro podnikatele, obce a stavebníky

09. 02. 2026

Od 1. ledna 2026 nabyla účinnosti významná novela soudního řádu správního, která mění řadu procesních pravidel ve správním soudnictví. Přestože se nejedná o změnu, která by byla na první pohled „mediálně viditelná“, její praktický dopad může být velmi výrazný. Dotýká se totiž toho, jak rychle, efektivně a procesně férově budou správní soudy přezkoumávat rozhodnutí správních orgánů.

Jinými slovy: nejde primárně o změnu hmotného práva, ale o změnu procesního rámce soudní ochrany. A právě proces často rozhoduje o tom, zda se účastník svého práva skutečně domůže včas a účinně. Novela je součástí zákona č. 314/2025 Sb.; ačkoli tento zákon jako celek má převážně pozdější účinnost, část týkající se soudního řádu správního (čl. X a XI) nabyla účinnosti již dne 1. 1. 2026. 

Posílení práv osoby zúčastněné na řízení

Jednou z nejvýznamnějších změn je nové vymezení procesního postavení osoby zúčastněné na řízení. Nově platí, že nestanoví-li zákon jinak nebo nevylučuje-li to povaha konkrétního procesního práva, má osoba zúčastněná na řízení stejná procesní práva a povinnosti jako účastník řízení. To představuje zásadní posun oproti dosavadní úpravě, která postavení těchto osob chápala spíše restriktivně. 

V praxi je tato změna důležitá zejména tam, kde soudní spor bezprostředně dopadá na třetí osoby, typicky ve stavebních věcech. Pokud je například žalobou napadeno povolení záměru, osoba zúčastněná na řízení (např. stavebník) má nyní procesně silnější pozici při obraně rozhodnutí, které je pro ni příznivé. Nejde tedy jen o technickou úpravu, ale o změnu, která může reálně ovlivnit průběh i výsledek řízení.

Náklady řízení: vyšší procesní riziko pro neúspěšného žalobce

S posílením procesního postavení osoby zúčastněné na řízení souvisí i změna v oblasti náhrady nákladů řízení. Novela rozšiřuje možnost přiznání náhrady nákladů osobě zúčastněné na řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud tato osoba bránila své právo vyplývající z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou. 

Praktický význam je zřejmý: podání správní žaloby zůstává legitimním nástrojem ochrany práv, nicméně procesní riziko neúspěchu se v některých věcech může nově projevit citelněji i ve vztahu k nákladům třetích osob. To je okolnost, kterou je vhodné před podáním žaloby pečlivě vyhodnotit.

Závazná stanoviska nově jako „rozhodnutí“ pro účely soudního přezkumu v určitých případech

Další zásadní novinkou je výslovné doplnění, že za rozhodnutí se pro účely žaloby považuje také závazné stanovisko, které brání vydání povolení či souhlasu. Tato změna má velký praktický význam zejména ve věcech povolovacích procesů, kde právě negativní závazné stanovisko může fakticky zablokovat další postup. 

Novela současně upravuje procesní mechanismus přezkumu takových úkonů: soud před rozhodnutím o námitce umožní správnímu orgánu, o jehož úkon jde, aby se vyjádřil, a shledá-li námitku důvodnou, zruší přezkoumávaný úkon samostatným výrokem pro nezákonnost. Navazuje na to i pravidlo o doručování konečného rozhodnutí soudu správnímu orgánu, jehož úkon byl přezkoumáván. Jde o změnu, která může v řadě případů zkrátit cestu k soudní ochraně a zpřesnit procesní postavení dotčených orgánů. 

Elektronická komunikace a podání: vyšší důraz na digitální režim

Novela dále zpřesňuje pravidla pro podání a doručování. Významné je zejména pravidlo, podle něhož osoby (nebo jejich zástupci), které mají zpřístupněnu datovou schránku zřizovanou ze zákona, činí podání včetně příloh v elektronické podobě; listinná forma přichází v úvahu jen v odůvodněných případech a s uvedením důvodu. 

V praxi to znamená další posílení trendu digitalizace soudní komunikace a zároveň vyšší nároky na procesní pečlivost. Novela také upravuje některé náležitosti elektronických podání a řeší situace, kdy z podání nelze zjistit údaje potřebné k doručování. 

Zjevné zneužití práva jako nový důvod odmítnutí návrhu

Do soudního řádu správního byl výslovně doplněn nový důvod odmítnutí návrhu: soud může návrh odmítnout, pokud sleduje zjevné zneužití práva. Přestože správní soudy již dříve pracovaly s principem zákazu zneužití práva, novela nyní tento korektiv výslovně promítá do textu zákona. 

Z hlediska praxe půjde o ustanovení, jehož konkrétní hranice bude teprve dotvářet judikatura. Lze však očekávat, že bude používáno zejména tam, kde je procesní aktivita vedena nikoli za účelem ochrany práva, ale jako nástroj obstrukce nebo šikany.

Jednání, dokazování a větší procesní koncentrace

Novela zpřesňuje i pravidla soudního jednání a dokazování. Výslovně stanoví, že při jednání soud provádí dokazování, upravuje pravidla pro vyhlášení rozsudku po jednání a současně zavádí možnost, aby soud určil okamžik, do kterého mohou účastníci uvádět nová tvrzení a označovat důkazy. K později uplatněným tvrzením a důkazům pak soud přihlédne jen za splnění zákonných podmínek. 

Tato změna směřuje ke zvýšení procesní disciplíny a předvídatelnosti řízení. Pro účastníky i jejich zástupce to znamená, že bude ještě důležitější včasná a promyšlená procesní strategie, včetně důkazního návrhu.

Vyhlašování rozsudků: nová pravidla a možnost vyvěšení na úřední desce

Novela upravuje také způsob vyhlašování rozsudků. Rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně; nově jej soud může vyhlásit ústně nebo vyvěšením plného či zkráceného znění na úřední desce soudu po dobu 14 dnů. Zároveň se řeší ochrana osobních údajů při vyvěšování, včetně zvláštního režimu pro věci mezinárodní ochrany. 

Jde o změnu, která má potenciál zefektivnit provoz soudů, současně však klade vyšší nároky na sledování procesního vývoje věci a na správné nastavení interních procesů u zástupců účastníků.

Opatření obecné povahy: nová možnost „nepoužití“ po uplynutí lhůty ke zrušení

Významná je i změna v oblasti přezkumu opatření obecné povahy. Novela umožňuje, aby ten, kdo podává žalobu nebo jiný návrh ve věci, v níž bylo opatření obecné povahy použito, navrhl po uplynutí lhůty pro jeho zrušení alespoň to, aby soud rozhodl o nepoužití opatření (nebo jeho části) v konkrétní věci, jsou-li pro to splněny zákonné podmínky. Současně se doplňují pravidla pro vyjádření orgánu, který opatření vydal, a pro zohlednění práv nabytých v dobré víře a ochrany veřejného zájmu. 

Pro praxi to může být důležitý nástroj zejména tam, kde už není prostor pro „abstraktnější“ zásah do opatření obecné povahy, ale jeho aplikace v konkrétní věci vyvolává závažné právní otázky.

Kasační stížnost a role Nejvyššího správního soudu

Novela se dotkla i řízení o kasační stížnosti. Rozšiřuje okruh rozhodnutí, proti nimž není kasační stížnost přípustná (mj. některá rozhodnutí o odkladném účinku, předběžném opatření, soudním poplatku či ustanovení zástupce), a současně posiluje možnost Nejvyššího správního soudu rozhodnout po zrušení rozhodnutí krajského soudu sám ve věci, pokud jsou splněny zákonné předpoklady a dosavadní stav řízení to umožňuje. 

Tento směr odpovídá snaze zkrátit délku řízení a omezit „procesní ping-pong“ mezi krajským soudem a Nejvyšším správním soudem. Pro účastníky řízení může být přínosem rychlejší dosažení konečného výsledku sporu.

Přechodná ustanovení: proč nestačí znát jen datum účinnosti

Z praktického hlediska je důležité nepřehlédnout přechodná ustanovení. Obecně se nová úprava použije i na řízení zahájená před účinností novely, přičemž právní účinky dříve provedených úkonů zůstávají zachovány. Zároveň však zákon stanoví výjimky (např. pro některé otázky samosoudce, nákladů osoby zúčastněné na řízení či volebních věcí) a zvláštní pravidlo pro kasační stížnosti podané před účinností novely, které se projednají podle dosavadní právní úpravy. 

To je důležité zejména při posuzování „rozběhnutých“ sporů: v praxi nebude vždy rozhodující jen to, že dnes už novela platí, ale také to, kdy bylo řízení zahájeno a jaký procesní úkon byl učiněn.

Závěrem

Novela soudního řádu správního účinná od 1. 1. 2026 představuje významný krok směrem k efektivnějšímu a procesně preciznějšímu správnímu soudnictví. Posiluje postavení osob zúčastněných na řízení, mění některá pravidla náhrady nákladů, otevírá cestu k přímějšímu soudnímu přezkumu určitých závazných stanovisek a upravuje řadu procesních detailů, které mohou mít v konkrétním sporu zásadní dopad. 

Pro klienty to znamená jediné: ve správních věcech bude ještě důležitější včasné procesní vyhodnocení situace a správně zvolená strategie. Nejen obsah sporu, ale i způsob jeho procesního vedení bude mít po této novele zvýšený význam.

Všechny články