Novela trestního práva od 1. 1. 2026: co se změnilo a proč je to důležité i pro běžnou praxi

18. 02. 2026

Od 1. ledna 2026 nabyla účinnosti rozsáhlá novela trestních předpisů, provedená zákonem č. 270/2025 Sb. Jde o změnu, která se nedotýká pouze trestního zákoníku, ale také trestního řádu a dalších souvisejících zákonů; současně platí, že novela má dělenou účinnost, takže některé části nastupují později. 

Tato novela nepředstavuje jen „zmírnění“ nebo naopak „zpřísnění“ trestní politiky. Její význam spočívá spíše v přenastavení přístupu státu k trestání: na jedné straně posiluje alternativní sankce a reaguje na bagatelní či méně škodlivou kriminalitu, na druhé straně zavádí nové skutkové podstaty a v některých oblastech trestní postih rozšiřuje nebo zpřesňuje. 

Posílení alternativních trestů a změny v ukládání sankcí

Jedním z hlavních směrů novely je větší důraz na alternativní tresty a restorativní přístup. Z praktického hlediska je zásadní zejména posílení role peněžitého trestu, který lze nově uložit za kterýkoli trestný čin (byť ne vždy jako trest samostatný), a současně změna pravidel pro stanovení maximálního počtu denních sazeb, která umožňuje výrazněji diferencovat dopad peněžitého trestu podle závažnosti případu. 

Novela dále rozšiřuje možnosti ukládání některých zákazových trestů i vůči fyzickým osobám, konkrétně v oblasti veřejných zakázek a přijímání dotací. V praxi to může být významné zejména u hospodářské a dotační kriminality, kde se nově posiluje vazba mezi povahou jednání a typem ukládané sankce. 

Reakce na problém kumulace alternativních trestů

Významnou praktickou změnou je také reakce na dlouhodobě kritizovaný problém kumulace alternativních trestů. Novela směřuje k tomu, aby systém uměl rychleji reagovat na opakované páchání trestné činnosti po předchozím odsouzení k alternativnímu trestu, a současně umožňuje i uložení krátkodobého nepodmíněného trestu v trestním příkazu; v určitých situacích pak připouští i uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí sazby. Smyslem je omezit situace, kdy se opakovaně ukládané alternativní tresty později „přemění“ do nepřiměřeně dlouhého výkonu trestu. 

Snížení represe u vybraných skutků

Novela současně v některých oblastech trestní represi snižuje. Výrazně sledovanou změnou je úprava trestného činu zanedbání povinné výživy, který je nově orientován na případy, kdy neplacení výživného vystaví vyživovanou osobu nebezpečí nouze. Tím se posouvá důraz od formálního neplnění povinnosti k reálnému ohrožení chráněného zájmu. 

Ministerstvo spravedlnosti zároveň před účinností novely výslovně upozorňovalo, že změna bude mít i bezprostřední dopady do již probíhajících či vykonávaných trestních věcí, a připravovalo se na zvýšený počet navazujících soudních rozhodnutí. To dobře ukazuje, že nejde jen o „akademickou“ změnu textu zákona, ale o novelu s okamžitými procesními a výkonovými důsledky. 

K dalším změnám vedoucím ke snížení represe patří úpravy v oblasti recidivní krádeže a některých forem propagace terorismu on-line. Novela rovněž výrazně zasahuje do oblasti drogové kriminality, včetně změn týkajících se konopí, hranice mezi trestným činem a přestupkem a širšího prostoru pro diferencovanější postih méně závažných případů. 

Nové skutkové podstaty a nové formy postihu

Vedle zmírnění v některých oblastech novela zavádí i nové skutkové podstaty a reaguje na současný technologický vývoj. Mezi výrazné novinky patří postih nekonsensuální pornografie a zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření (včetně typicky „deepfake“ forem), který byl do trestního zákoníku nově výslovně doplněn jako § 191a. 

Novela dále rozšiřuje a zpřesňuje postih předsudečně motivované trestné činnosti (nenávistních motivů) a reaguje také na problematiku obcházení mezinárodních sankcí, kdy nově umožňuje postihnout i samotný předmět mezinárodní sankce, aniž by šlo nutně o nástroj nebo výnos trestné činnosti v dosavadním smyslu. 

Změny v trestním řízení: důraz na efektivitu a práci s elektronickými daty

Změny se netýkají pouze hmotného práva, ale významně zasahují i trestní řád. Cílem je zrychlení a zefektivnění řízení, včetně nového důvodu pro zastavení trestního řízení v situacích, kdy je zřejmé, že rozhodné skutečnosti o vině nebude možné prokázat a řízení by fakticky směřovalo ke zproštění pro nedostatek důkazů. 

Velmi praktická je i nová úprava ohledání zabezpečených elektronických dat v mobilních telefonech a jiných komunikačních zařízeních, včetně dat dostupných z cloudových úložišť. Novela zde vyžaduje (s výjimkami stanovenými zákonem) předchozí soudní povolení, což má význam jak pro orgány činné v trestním řízení, tak pro obhajobu při posuzování zákonnosti důkazů. 

Další změny s dopadem mimo „klasické“ trestní právo

Novela přesahuje i do dalších oblastí. Významná je například nová úprava zvláštních výpisů či opisů z rejstříku trestů pro práci s dětmi, které mají obsahovat rozšířené informace i po zahlazení odsouzení u vybraných trestných činů relevantních z hlediska ochrany dětí. Tato část však nenabyla účinnosti k 1. 1. 2026, ale až později. 

Stejně tak zákon obsahuje i další dílčí, ale prakticky významné změny (např. v oblasti podmíněného propuštění, kritérií pro zařazování do typu věznice nebo některých institutů trestního řízení). U podmíněného propuštění je patrné, že novela upravuje text zákona poměrně detailně a zasahuje do podmínek i struktury rozhodování soudu. 

Přechodná ustanovení: proč budou důležité i „staré“ případy

Z hlediska praxe je mimořádně důležité nepodcenit přechodná ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti výslovně upozornilo, že pokud byl před účinností novely uložen trest za čin, který po 1. 1. 2026 již není trestným činem, uložený trest (nebo jeho nevykonaný zbytek) se nevykoná; u úhrnných a souhrnných trestů má soud trest poměrně zkrátit s ohledem na poměr závažnosti jednotlivých činů. To je změna s přímým dopadem na výkon trestu i navazující rozhodovací praxi soudů. 

Současně je vhodné pamatovat na to, že nejde o novelu s jediným datem účinnosti: část úpravy (např. nový druh odklonu pro právnické osoby) nastupuje až od 1. 7. 2026 a úprava rozšířených výpisů z rejstříku trestů pro práci s dětmi až od 1. 1. 2027. Pro správné právní posouzení proto nebude stačit vědět, že „platí novela“, ale bude nutné přesně určit, která část a od kdy. 

Závěrem

Novela trestního práva účinná od 1. 1. 2026 představuje jednu z nejvýznamnějších změn posledních let. Nepřináší jen jednotlivé dílčí úpravy, ale systémově mění logiku trestání v řadě oblastí: posiluje alternativní sankce, přehodnocuje postih některých méně závažných skutků, současně reaguje na nové formy kriminality a upravuje procesní pravidla tak, aby trestní řízení bylo efektivnější. 

Pro praxi to znamená jediné: u nových i probíhajících věcí bude ještě důležitější pečlivě posoudit časovou působnost zákona, přechodná ustanovení a konkrétní dopad novely na právní kvalifikaci, druh trestu i procesní postup. V řadě případů může správně zvolený postup významně ovlivnit výsledek věci. 

Všechny články